Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co zažívají a vnímají schizofrenici

15. 07. 2015 11:53:08
Setkávám se s tím, že lidé trpící duševní nemocí a především schizofrenií se za své prožitky často stydí a jsou nešťastní z nepříjemných stavů a přitom je nemají ostatním jak sdělit a vysvětlit, aby byli pochopeni a dostalo se jim

podpory a pomoci, rozhodla jsem se začít opět zapisovat své vnímání, halucinace, myšlenky... zkrátka příznaky patřící k mé nemoci (schizofrenie) a podělím se o ně s vámi ostatními. Jednak proto, abychom věděli, že s těmito problémy nejsme sami, jednak proto, aby si po přečtení ostatní lidé dokázali alespoň trochu představit, co prožíváme. Dodám jen, že Marie i Eliška jsou mé dvě bytosti, které vnímám obě jako součásti mne samé... Jindřiška:

Marie se zase zlobí. Fúrie. Je z ní medúza, švihá mě chapadly jako důtkami. Zasloužím si to? Ne. Směje se. Zlověstně, šíleně. Nebojím se, už ne. Je mi nás líto. Zuří. Oživuje les. Skřítci se mi smějí. A blijí červené kapesníky. A souloží. Dětské ručičky vystrkují hlínu z bažiny a dlouhými drápy ji hážou po mně. Je mi zima. Marie fúrie je jízlivá. Drápe mi oči. Fuj, to je hnus. To řekla ona nebo já. Natahuju k ní ruce a ona mi je jemně tiskne, aby mi je vzápětí vyvrátila. Moje větve se odlamují a umírají. Tak jako Eliška. Láme se v kole. Nepláče. Tys to věděla. Těhotný chodník vyvrhl modrobílé balonky. Naděje pro Elišku? Nesnáší mě. Marie zuří: "Eliško, zabiju tě!" volá na mě. Jenže já nechci zemřít. Ale ani zabíjet? Co mi tedy zbývá? Vrátit se na konec a skončit na začátku. Tečou mi slzy. "Odpusť, Marie. Jsem Eliška..." (vím, že se vrátíš).

article_photo

Autor: Jindřiška Vlčková | středa 15.7.2015 11:53 | karma článku: 14.45 | přečteno: 709x


Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Václav Dlouhý

Trhovec z Gorlovky

Zoufalý schematismus Hollywoodu i domácího filmu trpí nedostatkem scénářů. Náhodou jsem narazil na Youtube na příběh z kterého by podle mě zkušený scénárista a režisér vydolovali Oskara.

19.8.2018 v 1:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 56 | Diskuse

Irena Aghová

Romeo a Julie navždy s námi, nebo proti nám?

Následující příběh je fiktivní, stejně jako osoby v něm vystupující. Jádrem příběhu je, co z nás dělá podvědomí uhoněného času a jakým přínosem jsou pro nás příběhy, které nás smí zlidšťovat. Povídka je v ich- formě.

18.8.2018 v 22:26 | Karma článku: 5.19 | Přečteno: 118 | Diskuse

ján sliacky

Klamavá reklama hloupé ženy a bezdomovec na plakátu

Jsou ženy - spotřebitelky - tak hloupé...? Nebo je to jenom snaha některých lehkoživků a neúspěšných ve svém oboru...? Máme v hlavách ještě trochu toho rozumu, nebo bereme vše, co se nám nabízí, za bernou minci...?

18.8.2018 v 22:19 | Karma článku: 11.94 | Přečteno: 324 |

Zdeňka Ortová

Stala jsem se obětí intrik, tak se mstím

Ve svém prvním zaměstnání jsem se stala obětí intrik. Abych se z toho nezbláznila, začala jsem se bránit tím samým a teď se mi líbí stavět lidi proti sobě.

18.8.2018 v 18:35 | Karma článku: 16.08 | Přečteno: 760 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Lékařské prohlídky nařízené zaměstnavatelem

Ve skutečnosti jde spíše o lékařská vyšetření, která nám nařídilo ministerstvo zdravotnictví a zcela vyrušilo naše právo nepodrobit se něčemu, s čím nesouhlasíme.

18.8.2018 v 14:50 | Karma článku: 27.13 | Přečteno: 1240 | Diskuse
Počet článků 99 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 258

Jindřiška Vlčková (1977). Během imaginární přípravy na život vystudovala Audiovizi (scénáristika, režie, kamera) a v následné kruté schizofrenní zkušenosti i Sociální pedagogiku. Od té doby balancuje neustále na hraně mezi realitou a fikcí, propadlá bludu o vnitřní svobodě. Věčná teoretička, která  své novoty hned zkouší v praxi, aby měla jistotu, že opravdu nefungují. Miluje, že miluje, protože to jediné má v životě opravdu smysl. Je autorkou projektu Dialogy s Duší (www.dialogysdusi.cz), pracuje v destigmatizačním projektu Studio 27 "zaostřeno na duši" pod Fokusem Praha, ve společnostech Dobré místo a ČSDZ a stále tvoří. Až se někdy ocitne na odpočinku v léčebně, už o ní neuslyšíte, ale do té doby bude všechny inspirovat.





Najdete na iDNES.cz