Jindřiška Vlčková
- Počet článků 99
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 268x
Seznam rubrik
Oblíbené články
Oblíbené blogy
Oblíbené stránky
Jindřiška Vlčková
Víra v ne
Nevěřili jsme, že to dokážete,přesto jsme byli v duchu s vámi.S kým jiným taky, když vy jste námtak hezky poradili tehdy s tou akvizicí.Vysvětlili jste nám, že když něco chceme,tak taky musíme něco zaplatit.No a to jsme předtím opravdu nevěděli.
Jindřiška Vlčková
Valentýnka mému soukromému Bohu
Nevíš a já už to vím, nevěř slovům jalovým, vždy však stojí za to, rýžovat z nich zlato. Neřeš to, co nechceš řešit, není prázdno, je jen sešit, do kterého píšu v řádku život a sen popořádku.
Jindřiška Vlčková
Wavering
Kdyby Torn mohla mluvit, bylo by asi lepší mlčet. Ono totiž někdy méně je více. Jenže to ona fakt nemůže. Tedy mlčet. Její ústa krvácejí, když musejí být semknutá.
Jindřiška Vlčková
O lásce a bolesti - O svobodě
Láska je téma snad každého z nás. Její rudá, krví prosáklá nit se vine lidskými srdci od počátku světa. Od narození až do smrti. Má mnoho hávů, které se snaží skrýt její syrovou nádheru. Láska ke světu, láska k bolesti, láska k víře, láska k pravdě... V obecném povědomí je láska něco, co je dokonalé. Ano. Tak tomu opravdu je. Ale víme, co si pod pojmem dokonalost vlastně představujeme? Všichni lásku hledáme a nejsme spokojení, dokud ji necítíme. Ale víme opravdu, co vlastně hledáme?
Jindřiška Vlčková
Beze jména žena
Bezejmenná žena, uvnitř rozpolcena, kázala na hoře, vyšoušela moře. Moře lidských slz, měla duši skrz naskrz láskou posedlou, měla vizi, ale svou.
Jindřiška Vlčková
Můj světa pán
Bouře není k utišení, nebe klidné stále není, já mám hlavu v pejru, vrtám díru v sejru. Akceptace rozhodnutí k neštěstí mě nedonutí, i pro pána krále, miluju ho dále.
Jindřiška Vlčková
Tvůj bezesný spánek a mé probuzení
Stále spíš a když je krizestáhneš si deku ještě více přes hlavu.Když spíš snad sníšo tom co bylo a jak bylo v davu.
Jindřiška Vlčková
Člověk člověkem
Já vím, kdo jsem, jsem prostě člověkem. Člověkem se srdcem děravým, kterým svět nenapravím. Jsem dírou v sítu, co podlehla mýtu, mýtu o duši, o stvoření, o tom, že člověkem sama není.
Jindřiška Vlčková
Ježíš
Ukřižuj mě, protože já už chci nechat svou krev stékat po tvých rukou. Nevěřils ve mne, tak teď zaboř své prsty do mých ran.
Jindřiška Vlčková
Géniův škleb
Génius se usmálvycenil umělý chrupa spokojeně si přehodilzávit přes závit.Jenže závity není radnojen tak přehazovat.Takže mu najednoudokonale hráblo.
Jindřiška Vlčková
Pád kolibříka
Kolibřík skočil.A protože křídla mu zdřevěněla,holt to bylo tvrdý.A přímo na...zobák.
Jindřiška Vlčková
Miluju
Miluju den, kdy nepotkám ticho. I mlhu, skrz kterou vidím do všech lidí. Miluju peklo, na jehož dně se zrcadlí modré nebe, sucho promáčené kapkami deště.
Jindřiška Vlčková
Reálná trhlina
Nevěříš, když píšu potrhaný písmenka na obálku v níž schováváš svůj sen. Nechtěla jsem vůbec dávat něco do pléna, ale bylo to silnější než já.
Jindřiška Vlčková
SouVítr
Nebyla jsem doma, když přišel vítr. Ale on nebyl sám. Přivedl si souputníka s korunou na čele a s rozedranýma nohama.
Jindřiška Vlčková
Pláč pro Tvou duši
Věřil jsi ve Světlo, v to, co je v nás. A tolik, tolik jsi ho chtěl i sám pro sebe. A my, kteří jsme Světlem, jsme se ti moc snažili pomoct.
Jindřiška Vlčková
Dvojplamenná vatra
Nebe se lesklo duhou, klidný bouřkový mrak si razil cestu nekonečnem. Zvrácený blesk vystřelil ze Země a rozčísl ztemnělé lesy šíleným plamenem.
Jindřiška Vlčková
Tomáš
Srdce ti tepe jenže samo neví kudy ven, z vězení snahy, kam jsi ho uklidil, aby příliš nezavazelo.
Jindřiška Vlčková
Pancíř vodopádu
Tekoucí voda rozvírá pancíř a vodopád tryská tam, odkud není návratu. Netušíš ani jak se tam dobře spí.
Jindřiška Vlčková
Lidství
Nekonečná hlubina černočerné tmy. A v ní jezero plné němých slz zoufalství. Tragédie celého našeho nebohého světa vměstnaná do všech koutů mého nitra. Rozervaná horská úbočí, z nichž stékají proudy mé vlastní teplé krve. A mezi tím vším malinká blikající hvězdička. Úsměv věnovaný synovi, když přijde spokojený ze školy, který jsem vydolovala až ze samého dna, z místa, o kterém jsem vůbec netušila, že ho mám.
Jindřiška Vlčková
Poslušnost k nekonečnu
Index poslušnosti přelezl mínus nekonečno. Tam se zastavil. Prozatím. Vzlínáním jsem se ho snažila donutit k horolezeckému výstupu.
Jindřiška Vlčková
Tunel vyhloubený naprosto dokonale
Doplulo dřívko k síťovým blankytným nestvořeným dokonale vyhloubeným tunelům.
Jindřiška Vlčková
Realizace přichází ve dvou
Třes v rukou, nezvladatelný, jak sahám mrtvými prsty na obal tvého prázdného nitra. Pusť dovnitř definitivu. Nech ji rozsápat se o ostré nože Tvé bolesti.
Jindřiška Vlčková
Nebe
Nebetyčné styčné,když se rozsvítilotady nebo tam.Slova jsou všechno,co mám. Protékají mi špičkami nohou.
Jindřiška Vlčková
Umění odpustit
Někdy jsme zranění, ublížení, pokoření. Někdy se uzavřeme do své ulity, protože si z nás někdo necitelný udělal dobrý den.
Jindřiška Vlčková
Podstata života
Lilianko, pověz, kdo ti dal to srdce? Páv mi ho dal, babičko. A kde ho vzal páv?
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
