Dvojplamenná vatra

Nebe se lesklo duhou, klidný bouřkový mrak si razil cestu nekonečnem. Zvrácený blesk vystřelil ze Země a rozčísl ztemnělé lesy šíleným plamenem.

Když se voda vaří, probublává zespoda.

Když uzavřete přívod vzduchu, zemřete.

Když necháte v žilách kolovat jed, zemřete též.

Jen bolestněji a pomaleji.

Roztrhlo se nebe a vyvalila se vlna hlíny.

Černě čvachtala a nedala se pít.

Červi ji pozřeli a občerstvili se taky slzami.

Když mé tělo přepadlo přes okraj absurdity,

docela mě to uklidnilo.

Vlastně se mi to začínalo líbit.

Tak jsem dala vesele nohu přes nohu

a křikla přes stůl: “Fajn, zítra si zavoláme!”